Pro nás ženy je břicho takové nekonečné téma. Řešíme ho už jako mladé, pak nejvíce po porodu, a ještě více po dalším porodu. A zdá se, že čím jsme starší, tak se sen o krásném bříšku rozplývá. Ráda bych navázala na minulý článek “Cesta k funkčnímu břichu”, kde jsem se ti snažila přiblížit, jak by ideálně měl fungovat střed těla, neboli CORE.

Dnes si řekneme něco o diastáze, s kterou se v naší populaci setkáváme čím dál častěji, hlavně díky málo pohybu a sedavému způsobu života. Možná jsi o diastáze už slyšela nebo četla – je to v posledních letech velice žhavé téma, hlavně ve vztahu k maminkám. A možná tento pojem slyšíš poprvé.

Diastáza – “díra” nebo “stříška” uprostřed břicha

• Břicho se skládá ze 4 vrstev svalů, z nichž nejhlubší je transversus, přes něj jdou zevní a vnitřní šikmé svaly a úplně na povrchu je sval, kterému se říká rectus abdominis. To je sval, který nejvíce pracuje, když děláme cviky typu sedy-lehy, a který nám dělá onen viditelný six-pack (pekáč buchet).
• Tento sval si můžeš představit jako dva pomyslné pásy vedoucí od hrudníku dolů k pánvi napravo a nalevo okolo pupíku.
• Různými vlivy může dojít k tomu, že se tyto dvě části od sebe oddálí a mezi nimi vznikne proláklina, která se může projevit i jako stříška. Dojde k rozvolnění vaziva, kterému říkáme linea alba.
• Problém je, že toto vazivo není pevné, a tak nejsou naše orgány, hlavně střeva, chráněny a derou se touto “dírou” ven, což může vést k problému, který se jmenuje pupeční kýla (výhřez střev skrz vazivovou tkáň).
• Diastáza může vzniknout v oblasti nad pupkem, okolo pupíku, nebo pod ním.
• Není to jen estetická záležitost, ale hlavně funkční, která naznačuje špatné držení těla, ale i chybějící pružnosti tkání v těle.

Diastáza může dál způsobit

• Bolesti beder, hrudníku a krční páteře.
• Výhřez plotének.
• Močovou inkontinenci.
• Prolaps orgánů v pánevním dnu.
• Reflux – díky nefunkční bránici (a celého CORE) se šťávy ze žaludku vrací nahoru a poleptají jícen.

Není to problém jen maminek

Už v těhotenství dochází vlivem hormonů a rostoucího bříška k rozestupu břišní stěny (diastáze). Tkáně na břiše se povolují, zatímco se záda stahují. To je naprosto normální fyziologický proces. Diastáza zůstává ještě několik týdnů po porodu, pak by se měla začít sama zacelovat (pokud byl střed těla funkční před otěhotněním i během těhotenství). Záleží také na věku a kondici rodičky před otěhotněním a během těhotenství. Pokud se tak nestane samo, je nutné tomu pomoci.

Diastáza ovlivňuje i zbytek populace, a to především díky sedavému způsobu života a úbytku pohybu. Může nastat jako důsledek nesprávného vývoje u malých dětí, které pak s nástupem do školy sedí velkou část dne v lavici. Po skončení školy většina z nich nastoupí do sedavého zaměstnání a problém se stále jen umocňuje.

Mohou ji mít i:

• Děti (obzvlášť pokud velkou část svého vývoje stráví ve vajíčku).
• Lidé s nadváhou.
• Muži s “pivním bříškem.”
• Kulturisté – díky nevhodnému cvičení přímého břišního svalu.
• Lidé po operaci dutiny břišní.

Jak na samovyšetření diastázy?

Některé maminky bohužel ani netuší, že diastázu mají, a že by jí měly řešit. Možná se diví, že mají vypouklé bříško ještě několik měsíců nebo let po porodu. Při diastáze se totiž břicho nikdy nebude moct úplně oploštit.

Jestli máš diastázu nebo ne, můžeš zjistit i sama.

1. Lehni si na záda, pokrč kolena a jednou rukou přizvedni hlavu.
2. Druhou rukou si zkus nahmatat tvrdé okraje přímého břišního svalu. Začni u hrudníku a postupuj níže dolů k pupíku a pak až dolů ke sponě stydké.
3. Pokud v nějakém místě vložíš mezi dva okraje svalu jeden, dva nebo více prstů, a nebo se prsty zaboří opravdu hluboko do bříška, je důležité začít diastázu řešit.
4. Pokud si nejsi jistá, nebo máš obavy, že je diastáza velká, vyhledej lékaře nebo fyzioterapeuta a nech se vyšetřit.
5. To je důležité obzvlášť v případě, kdyby byla přítomná i pupeční kýla.

Dá se diastáza zcela zacelit a zhojit?

Odpověď zní ano i ne. Nejlepší doba pro ovlivnění diastázy je po porodu. Tělo je stále tvárné, i díky hormonům. Pokud správně cvičíš, dá se s diastázou hodně pohnout, a to až do úplného zacelení.

Může se však stát, že i po vytrvalém a cíleném cvičení se diastáza sice zmenší, ale nestáhne se úplně. I tak jí můžeme vypracovat natolik, aby byla pro tělo funkční. To znamená, že nám třeba malý rozestup zůstane, ale už nezpůsobuje zdravotní problémy.

Často se mi stává, že za mnou přijde klientka, a chce, abych ji dala cviky na diastázu v domnění, že bude cvičit hlavně břicho a CORE. V těle to ale tak nefunguje. Vše je propojeno se vším skrz fascie (pojivová tkáň, která obaluje a spojuje všechny svaly v těle), a funguje jako celek. Nelze oddělit břicho od zad, chodidla nebo ramene. Proto je ve cvičení důležité věnovat se celému tělu od chodidla až po hlavu. Postupně chceme povolit ztuhlé tkáně pomocí automasáží a dostat do těla napřímení, elasticitu i sílu.

Budu upřímná, je to běh na dlouhou trať. Důležité je brát zdravé a funkční cvičení jako součást životního stylu, vnímat své tělo a naučit se ho správně používat 24/7.

Každá žena je jiná a její tělo jedinečné, proto i cesta k funkčnímu a plochému břichu bude jinak dlouhá. Při cílevědomém a správně vedeném cvičení může zacelení diastázy trvat třeba půl roku. Navíc když víš, jak správně cvičit během těhotenství a hned po porodu, jde to vše mnohem rychleji.

Jak jinak ovlivnit diastázu?

Osobně se ke každému tématu snažím přistupovat “holisticky” a řešit ho ze všech možných úhlů pohledu. Žádný problém nemá totiž jen jedno řešení. Pro ploché a funkční bříško bez diastázy je také důležité brát v úvahu:

• Stravu – nemyslím žádné diety a hubnutí, ale vyváženou a pestrou strava jako životní styl. To vezme čas. Postupně měním náš rodinný jídelníček už 8 let. Ubírám, co nepřináší žádnou výživovou hodnotu a přidávám, co tělu prospívá. Postupně se vzdělávám, zkoumám, zkouším nové recepty. Věřím, že to je cesta k vytoužené váze. Pro podporu hojení diastázy se také doporučuje doplňovat kolagen.
• Pohyb – co nejméně sedět a co nejvíce se pohybovat kdykoli, kdekoli a za jakéhokoliv počasí. Tělo potřebuje rozmanitost pohybu. Ideální je chůze. Pokud stále sedíme, ztrácíme rotaci hrudníku a pánve vůči sobě, která je tolik důležitá pro zacelování diastázy. Představ si maminku těsně před porodem. Chodí způsobem ze strany na stranu alá “kachna.” Tento typ chůze může zůstat i po porodu, pokud své tělo nenaučíme rotace pánve a hrudníku. Jen si dej pozor – nevhodným cvičením si můžeš diastázu naopak zhoršit (posilování břicha typu lehsedy atd.).
• Denní činnosti – chce to více, než jen pravidelné cvičení. Je důležité naučit se používat své tělo vědomě, přemýšlet nad tím, co a jak dělám během celého dne. Jak zvedám miminko? Jak stojím? Jak vstávám z postele? Jak často a jakým způsobem dítě nosím? V jaké pozici ho kojím?
• Oblečení – čím více chápu spojitosti v našem těle, tím více přemýšlím nad každým novým kouskem oblečení, který si pořídím. Naše tělo potřebuje volnost pohybu. Pokud někde něco škrtí, moc obepíná, škrábe, stahuje, jde to z prádelníku pryč. Je třeba se správně nadechnout, aby měl hrudník možnost se otevřít do všech stran. Proto kupuji zásadně pohodlné podprsenky bez kostic. Pokud mě něco škrtí v pase, obepíná až moc boky, omezuje to i mou rotaci pánve při chůzi.

Mé povzbuzení na závěr je, abys své tělo měla ráda takové, jaké v tuto chvíli je a měla jsi s ním trpělivost. Diastáza je problém, který má řešení. Pokud se odhodláš a dáš se do práce, určitě uvidíš výsledky v podobě krásného a funkčního bříška.